Červen 2012

Nebezpečná známost

20. června 2012 v 8:49 | Alex |  povídky
Vypadá to, že tyhle prázdniny budu nejvíc zaměstnaná ze všech prázdnin, jaké jsem kdy měla, a to jsem ani nesehnala brigádu. Tak se aspoň nebudu nudit.
Jednorázovka Nebezpečná známost (trochu otřepaný název, já vím) měla mít tajemný a trochu děsivý nádech. Když jsem ji však dopsala, přišla mi nepropracovaná a ne zrovna taková, jakou jsem si ji představovala. Přesto vám ji sem dávám a doufám, že se vám aspoň trochu zalíbí.

Nebezpečná známost

Klára si sedla na studenou podlahu koupelny hned za dveře, aby ji nebylo vidět, když se otevřou. Ve spěchu převrhla koš se špinavým prádlem a začala se úzkostlivě přehrabovat ve svršcích převážně černé barvy. Roztřesenýma rukama je svazovala k sobě a neustále trhala hlavou ke dveřím, jako by se je silou mysli snažila udržet zavřené. Snad její improvizované lano dosáhne dost daleko, aby mohla utéct z tohoto děsivého domu.

Blog slaví 5. narozeniny! ♥

14. června 2012 v 12:55 | Alex |  poznámky
Moji milí, je to skutečně tak. Dnes je to pět let ode dne, kdy se na tomto blogu objevil první článek. Tenkrát mi bylo třináct let, chodila jsem do osmé třídy a myslela jsem si, že když budu na blog psát své povídky, aspoň trochu mě to proslaví. Později mi začalo docházet, jak jsem naivní a jak blog vlastně funguje.
Teď je mi osmnáct, užívám si volno před nástupem na vysokou školu a vnímám blog naprosto jinak než před pěti lety. Je to můj malý svět, který si sama vytvářím a zároveň se o něj můžu dělit s ostatními. Pochopila jsem, že jen přispívat články nestačí. Svět blogů nabízí mnohem víc. Moc ráda si chodím číst k ostatním blogerům, nechávám se jimi inspirovat a v podstatě poznávám nové lidi.
◘x◘x◘
Přiznávám, byly doby, kdy jsem na blog opravdu neměla čas nebo jsem nevěděla, čím bych sem přispívala, a nejednou jsem uvažovala o tom, že na blogu skončím. Jenomže to by nebylo vůbec snadné. Blog se stal součástí mého života a tady jsem to já, Alex.
Nic z toho by nebylo bez vás, čtenářů. Proto chci poděkovat všem, kdo se zastavili na mém blogu, a obzvlášť těm, kdo po sobě zanechali stopu v podobě komentáře. Kdo má také blog, ví, o čem mluvím. Komentáře jsou pro blogera důležité, aby věděl, jestli se jeho články líbí nebo stojí za starou belu. Moc mi při psaní pomáhá, když si pak můžu přečíst vaše reakce.
◘x◘x◘
Jak jste si jistě všimli, blog už dostal svůl narozeninový dárek - nový design. Je v něm skryto velké množství odkazů na rubriky a články. Jestli někomu vrtá hlavou, kdo je ona dívka v záhlaví, prozradím, že je to Rochelle Thallimarová, moje oblíbená postava ze Strážců času.
Tak ať se vám tu líbí a vydržíte se mnou a mým blogem alespoň dalších pět let. Alex

Arthur Golden: Gejša

11. června 2012 v 20:20 Spisovatelé a knihy
Jsem moc ráda, že už si můžu číst, co sama chci, a ne co mi nakazují školní osnovy a maturitní četba. Dlouho jsem se těšila na nějakou pořádnou fantasy, ale pak jsem si uvědomila, že díky škole jsem zjistila, že i knihy, které by mě dříve absolutně nezaujaly a nenapadlo by mě je číst, můžou být dobré. Na fantasy a sci-fi jsem samozřejmě nezanevřela, ale tak nějak jsem si ve škole rozšířila obzory.
Tento článek je o knize, kterou jsem si chtěla přečíst už dlouho. Děkuji za tip Eillienessis :)

Arthur Golden je americký spisovatel. Na Harvardu vystudoval dějiny umění se zaměřením na Japonsko. Získal diplom z japonských dějin na Columbia University, kde se také naučil mandarínské čínštině. Působil v Pekingu a v Tokiu a po návratu do USA získal na Boston University diplom z anglického jazyka. V současnosti žije ve městě Brookline s manželkou a dvěma dětmi. Golden proslul hned svým prvním románem - Gejša.



Nejlepší kamarádka

4. června 2012 v 20:55 | Alex |  povídky
Ačkoliv mám teď po maturitě dost volného času, vlastně ho stále něčím vyplňuji. Čtu, dívám se na filmy a na himym, dělám autoškolu a samozřejmě píšu, i když to nejde tak skvěle, jak jsem si představovala. Ale uznejte, když vám v posteli usne váš přítel v tričku vašeho bratra a vypadá fakt roztomile, není svět prostě krásný? No to nic :)
Nejlepší kamarádka byl můj momentální nápad, je to zase něco jiného, než jste tu zatím mohli číst.
Upozornění: femslash, pro jistotu 15+

Nejlepší kamarádka
aneb co vše by nejlepší kamarádka neudělala

Na parketu diskotéky to vřelo tancem, vášní a vzrušením náctiletých. Mnohé dívky sem přicházely za uvolněním a odreagováním, což byl i případ Vandy. Avšak mnozí chlapci sem zavítali, aby se při tanci mohli beztrestně dotýkat dívek a otírat se o jejich těla. To byl případ mladíka, který se k Vandě v davu tanečníků připojil. Přilepil se jí na záda a nosem pročesával vrcholek její hlavy, kde rašily hnědé kudrliny. Vanda s ním začala spolupracovat, a když ji vzal za pas, houpala se do stran spolu s ním. Trochu ji znervózňovalo, že mu nevidí do tváře, tak se alespoň ohlédla přes rameno. Když shledala, že mladík vypadá dobře a upraveně, vrátila hlavu zpět a pokračovala v tanci. Tanečník jí tlakem rukou stáhl zadek do svého klína. Vanda se nejdřív zalekla, ale brzy pochopila, co má dělat. Držela se na pokrčených nohou, pohupovala se do rytmu a třela se mladíkovi o klín. On pokračoval svýma rukama k jejím bokům, až se najednou ocitly na zadku. Vanda ztuhla, a jakmile cítila, že mladík jí po zadku neskrývaně a nadrženě přejíždí, bleskově se otočila a napřáhla ruku k facce.