Ahoj mí drazí čtenáři! Pamatujete si na Hudbu? Nedávno mě ve škole popadla tvořivá nálada a napsala jsem něco podobného, o fous kratšího. Posuďte sami:
Tma
"Nerozsvicuj, pálí to do očí," namítla. Stáhnul tedy ruku z vypínače.
"Co budeme dělat? Jsi unavená, chceš jít spát?" otázal se.
On sám si nepozorovaně zdřímnul už v kině, takže teď neměl na spánek ani pomyšlení.
"Já a unavená?" zachichotala se.
"Tak promiň," pokrčil omluvně rameny.
Využila toho, že ve tmě narozdíl od ní neviděl na krok, a přiblížila se těsně k němu.
Dýchla mu do tváře a nahmatala horní knoflík jeho košile, přímo u límce.
"Neškrtí tě to?"
"Trochu."
"Trochu?"
"No, vlastně dost." Do tváří se mu vehnala krev.
Musela se tomu usmát.
Natáhla se k jeho uchu: "Pomůžu ti, jo?"
Políbil ji zlehka do vlasů a zašvitořil: "Tmá má něco do sebe."
Krátké ale pěkné. Tma dokáže skrýt hodně věcí, ale také postrašit.
hm, tma je niekedy fakt skvelá. :) zaujalo ma ako píšeš! :)
a btw hej to ovocie na nechty je nepraktické, aj som mala veľké nervy než som to nalepila na tie nechty
zle to drží.. ale ďakujem :)