Když sním, chci ten sen o nás

občas mě ale nechá opravdu zmást

nakonec ze sna mě probudí ráno

pak marně hledám v myšlenkách, co se mi zdálo

Nechápu, že moje myšlenky se tam objevují,

ale už tě v nich vidím, že líbáš mě

Uvědomuji si, že tě opravdu miluji

při naší společné písničce spolu tančíme

Když se jeví silueta obrazu,

jsme tam společně, čas bych chtěl aji zastavit

Nyní je to bez časového posunu,

ale naše láskyplné slovo se hlásí, nechci tě ztratit

Chci již sen jenom jeden

být s tebou stále a neustále

ležet, snít i žít chci již jen s tebou,

protože jenom v tobě mám veškerou důvěru

Jak štěstí a smutek se ve mně tříští,

to se jen tak nevidí,

těším se na naše setkání příští,

mám tě nejradši ze všech lidí.

Mé srdce se usmívá i pláče zároveň,

jsem šťastná, že tě mám

a smutná, že tu nejsi teď,

snad ty tlaky vyrovnám.

Nechápu, proč neležíš vedle mě,

když nedávno tomu tak bylo,

proč nezvedáš mě ze země,

ještě včera se nám spolu krásně snilo.

Chci pohnout časem

ať už jsme spolu zase,

lesknou se mi oči slzami.

Probírám se vzpomínkami různého stáří,

úsměv mi při tom ve tváři záři,

protože pro sebe máme jen lásku.

Ahoj internetoví poutníci! Deset dní jsem nepřidala článek, já vím, styď se, Alex, tohle bude teprve druhý listopadový. Nebudu se opakovat a stěžovat si na školu, to už znáte. Spíš děkuju Eillienessis a Illian, že mají se mnou tu svatou trpělivost a stále sem chodí, za což jsem jim vděčná, protože každý komentář potěší.

Právě před chvíli mě napadla jednorázovka, jenomže jde o dost osobní námět, tak ještě nevím, jestli se do toho nakonec pustím, nebo jestli se do toho třeba pustím, ale nezveřejním to, nebo se do toho taky třeba nepustím. Každopádně jistě přidám nějakou básničku, něco ode mě i něco od Benjiho.

Víte, nikdy jsem si nechtěla z blogu dělat něco jako deník či zpovědnici, ale pomalu k tomu začínám spět, vzhledem k tomu, že na literární počiny teď právě nemám prostředky. No, i když ... někdy za dva týdny bychom měli psát ve škole slohovku, tak když se mi podaří (hodnoceno mnou, ne učitelkou), pomyslně vám ji sem pověsím na nástěnku.

Chodíte do divadla? Já moc ne, a když, tak na muzikály, ale včera jsme s Benjim zhlédli divadelní představení Sleeping around, a i když tam šlo hodně o to jedno, bylo to zajímavé. Pobavili jsme se, byl to skvělý relax po tom týdnu ve škole (i když jeden den jsem strávila lozením po skalách na zeměpisné exkurzi) a musím smeknout před těmi herci, že dokázali ve dvou zahrát dvanáct postav a vážně bylo poznat, že jde vždy o někoho jiného.

Kdykoliv se podívám k hvězdám

vidím jenom tebe, chybíš mi

Padne jedna, padne druhá,

ale pokaždé se mi přání splní

City ovládají záři hvězd

každá z nich září hluboko

ale k nim je dotek daleko

sním vedle tebe hluboký sen

Zdá se mi o společných zážitcích

krásně mi vedle tebe je

nechce se mi tě opouštět

chci tě navždy získat

Když je ráno, probouzím se

nevím, ale ty zde zatím nejsi

doufám, že brzy vedle tebe budu

ale nikdy mne láska nepustí