Září 2011

Fredovo drabble

26. září 2011 v 13:30 | Alex |  povídky
Ahoj! Touto dobou jsem mimo ČR a snažím si vzpomenout na nějaké anglické slovíčko, abych si o něco řekla. Vy si tu zatím můžete přečíst další drabble ke kapitolovce Všechny barvy lidskosti, tentokrát nahlédnete do duše kladné postavy se spoustou tajemství - do Fredovy duše. Přeju hezké čtení. Alex

Fredovo drabble
Dva životy, jemu nejdražší, zhasly jako dvě svíčky a jeho život jako by zhasl s nimi. Neměl už ženu, kterou by miloval, a neměl už dceru, o niž by pečoval. Léta pak bloumal od ničeho k ničemu, dokud se neukázala Abbygail. Teprve s ní zjistil, že je stále naživu. Uvědomil si, že jeho příběh, i to, co mohlo následovat, je třeba sdělit dál. Pustil se do díla a zvedl z křesel celý svět, aniž by ukázal svou tvář. Začal znovu aktivně žít a stále byl připravený pomoct Abby, až to bude potřebovat. Vlila mu do žil energii a do srdce lásku.

Johannino drabble

19. září 2011 v 22:08 | Alex |  povídky
Ahoj! Už to bude zhruba rok, co jsem začala přidávat kapitolovou povídku Všechny barvy lidskosti a zhruba 3 - 4 měsíce, co jsem onu povídku dokončila. Hodně mi přirostla k srdci a doufám, že aspoň někomu z vás také, a tak si rádi přečtete drabble z pohledu záporné postavy - Johanny. Kdo ví, třeba toto drabble někoho naopak naláká k přečtení povídky:) Tak ať se líbí. Alex

Johannino drabble
Chvěla se hněvem a zároveň se cítila poražená. Jak se jí mohlo všechno v životě zbortit? Po letech, kdy neměla zhola nic a ještě k tomu přišla o bratra, se konečně cítila šťastně. Měla rodinu, dům, přátele...jenže jako lusknutím prstu jí to vzala necivilizovaná, špinavá krysa. Svírá ji úzkost při pomyšlení na syna. Ubohý Michael se pomátl, už to není její syn. To ona ho ošálila a on uvěřil, že ji miluje. A Hugo, její drahý manžel, se staví na stranu nelidské lůzy. Z ní samotné se stala paranoidní hysterka a to vše kvůli ní! Jak ji nenávidí!

P. S. : Koncem tohoto týdne zmizím z povrchu ČR i z jejího vzdušného prostoru, tak pokud si vzpomenu, přednastavím na dobu mé nepřítomnosti druhý VBL drabble. Můžete tipovat, o kom bude tentokrát.

Cullenovi

12. září 2011 v 20:45 | Alex |  básničky
Ahoj, čtenáři, probírala jsem se tak počítačem a uvažovala, co bych sem mohla šoupnout a objevila jsem básničku o Cullenových z Twilight ságy, kterou jsem napsala pro markyka k osmnáctinám (takže to už nějakou dobu je, že Marki?). Snad se vám bude líbit. Alex
P.S. : Co byste řekli na nějaké to drabble k VBL?

Cullenovi

Jak jen popsat upíra,
jak se na něj vzpomíná?
Možná monstrum, které vraždí,
takový však není každý.

Upíři vegetariáni ve Forks sídlí,
rovnou sedm jich tam bydlí.
Carlisle a Esme jsou nejstarší,
jako rodiče adoptují upíry další.

Jednou dcerou je jim Rosalie,
ta svou krásu netají.
Za bratra i manžela
má silného Emmeta.

Alice je sluníčko té rodiny,
z budoucnosti má vidiny.
Jasper je její vyvolený,
jako nováček trochu vystrašený.

Edward uzavírá tuto skupinu,
baseballisty odjinud.
Čte myšlenky a rychle běhá,
jeho láskou je Bella.

Jak skončí vztah člověka a upíra,
to už báseň neříká.
Každý už má přece na háku,
kdo napsal Twilight ságu.

Odpuštění

6. září 2011 v 20:49 | Alex |  povídky
Ahoj! Už asi před týdnem jsem napsala jednorázovku plnou emocí, takže jestli někdo nejste na vylívání srdce v povídce, tak tohle berte jako varování, pokud naopak rádi pitváte pocity hlavní postavy, řekněme, že je to doporučení :) Zkrátka, co se stane, když se rozejdou dva lidé, kteří si bez sebe neumí představit život? Dejte se do čtení. Alex

Odpuštění

Stála jsem v předsíni domu své kamarádky Adély s rukama založenýma na prsou a stávkovala jsem.
"No tak, Sandro, pojď," naléhala Adéla, popadla mě za ruku a táhla mě ke dveřím, "čarodějnice jsou jenom jednou do roka a Adam už s námi počítá."
"Ne," zaprotestovala jsem a chytila jsem se volnou rukou za botník, aby to Adéla neměla tak snadné. V tu chvíli se ozvalo krátké pípnutí.
"Pusť mě," zabručela jsem, "přišla mi zpráva." Adéla pustila mou ruku a pohrozila mi: "Ale nemysli si, že se z toho vyvlékneš."
Vylovila jsem z kabelky mobil, otevřela smsku a po jejím přečtení jsem prostě musela potočit panenky v hnědých očích.
"Co je?" chtěla vědět Adéla. Nerada jsem odpověděla: "To je Adam. Prý nemám dělat Zagorku a koukat přijít."
"Tak vidíš, jdem," zavelela Adéla a vykopala mě ze dveří.
Šly jsme s Adélou zšeřelou vesnickou ulicí, všude pobíhaly děti s náručemi klacků a papírů a já myslela jen na to, jak přežít dnešní večer. Chtěla jsem na čarodějnice zůstat doma, skouknout nějaký horor a celá podělaná strachy jít spát. Nemusela bych se ani dívat na film, ani bych nemusela být zavřená v bytě, ale hlavně jsem nechtěla být tady. Nebýt Adély, snad bych svůj plán i dodržela, ale tahle vytáhlá kudrnatá holka, co si říká moje kamarádka, mě sem do vesnice dotáhla pod záminkou, že u ní přespím. Ach jo, mělo mě napadnout, že chystaný večírek u ohně se neobejde bez naší přítomnosti. Příště to chce víc prozíravosti.
V domě, kde Adam, organizátor dnešní akce, bydlel, se v několika oknech svítilo. Očima jsem přejížděla siluety postav a modlila se, abych mezi nimi nezahlédla jednu důvěrně známou. Nejhorší bylo ovšem vědomí, že tam stejně někde bude.
Adéla otevřela branku a nechala mě projít jako první, abych jí snad neutekla. Prošly jsme kolem zdi domu dozadu do zahrady, kde se tři kluci snažili rozdělat oheň a hlouček dalších lidí jim radil a trochu se jim i posmíval. Pozdravila jsem se se svými kamarády a známými a nevrle se rozhlížela kolem sebe.
"Nazdár, tak jste přece dorazily, to jsem rád," uslyšela jsem skřehotavý mužský hlas. Otočila jsem se a uviděla Adama, jak si to k nám šine s lahví alkoholu v každé ruce. Ožrat se, to je nápad, aspoň bych nemusela myslet na…dost, nesmím na to myslet.
"Kde máte to maso?" houkl kdosi na Adama.
"A co pivo?" přidal se někdo další. Adam odložil lahve na zahradní stolek a zvedl ruce v usmiřujícím gestu.
"Všechno bude, Patrik naložil maso, za chvíli ho přinese," prohlásil a způsobil mi tak srdeční zástavu. Je tady! No jasně, že je tady, je to taky Adamův kamarád, čarodějnice tu trávil i spoustu let před tím, než jsem sem začala jezdit já.
Adéla do mě drcla loktem a vyslala ke mně uklidňující pohled. Jí se to uklidňuje, ona není na mém místě, neví, co cítím. Co cítím? Cítím srdce, které ještě před chvílí stálo, bušit až v krku, chce se mi být neviditelná, aby si mě nemohl všimnout, mám pocit, že když se mu podívám do očí, propadnu se až do hloubi Země k zemskému jádru, tam shořím na popel a konečně budu mít to, co si zasloužím.


Něco nového?

2. září 2011 v 17:07 | Alex |  poznámky
Ahoj! Takže kdo jste netrpělivě vyčkávali, jak bude vypadat nový design, dočkali jste se a tady ho máte. Jak už jsem předesílala, největší změna spočívá v tom, že tu není menu, všechno potřebné najdete v horním boxu. Tak doufám, že se vám design bude líbit, budu ráda, když mi napíšete, co si o tomto mém dílu myslíte.
Nový ale není jen design, ale s příchodem září se vrátila škola a začal můj poslední ročník na gymnáziu. Jsem trochu na nervy z toho, že mě letos čeká maturita, ale víte jak - pokud mě v Třebíči na náměstí nepřejede tramvaj, tak to udělám (vtip je v tom, že v Třebíči tramvaj nejezdí). Snad budu mít šťastnou ruku pak při výběru vysoké školy a hlavně, že se tam dostanu. No, drže mi palce :) A co vy, jak jste na tom se začátkem školy? Alex

Moje knihy - rozcestník

2. září 2011 v 16:27 | Alex |  rozcestníky


Malverin je název mé fantasy trilogie, z níž mám odfliknutě napsaný první díl a propracovaně část druhého. Malverin skrývá spoustu magie, postav, zápletek a děje a rozhodně si zaslouží, abych ho jednou dokončila celý.


Moje kamarádka četla Dívky v sedlech od Bonnie Bryant. Začala jsem je číst také a napadlo mě, že bych mohla napsat podobnou knihu na pokračování. Pojmenovala jsem ji za okamžik - Holky od koní. V Dívkách v sedlech jsou hlavními hrdinkami vášnivá koňačka Carol, chytrá Lisa a věčně vtipná Stefi. V Holkách od koní jsou hlavními hrdinkami citlivá a rozvážná Eliška, rozumná Lenka a ctižádostivá Julie.
Jako dívky z knihy Bonnie Bryant jezdí v Borovicovém údolí, tak holky z mé knihy jezdí na koních ve stáji U Zlaté podkovy. Doufám, že se vám bude kniha líbit. Mimochodem, psala jsem ji ve dvanácti.


Setkáte se tu s postavami z prvního dílu, s prostředím stáje U Zlaté podkovy a s hlavními hrdinkami Eliškou, Julií a Lenkou. Jedna hlavní postava přibude. Bude to Nikola z dětského domova. Doufám, že se vám bude líbit i druhý díl, jestliže jste se k němu prokousali tím prvním.




Moje maličkost - rozcestník

2. září 2011 v 16:27 | Alex |  rozcestníky
Pod tímto odkazem najdete články o mně, mých zážitcích, myšlenkách, apod.

Podívejte se na můj blogový profil.

Nejobsáhlejší rubrika tohoto blogu plná článků z mého života jak reálného, tak blogového.

Párkrát jsem se zúčastnila literárních soutěží, nebylo to nic pro mě, ale něco málo článků o tom vzniklo.