Září 2010

Stephenie Meyer: Krátký druhý život Bree Tannerové

28. září 2010 v 18:08 | Alex |  Spisovatelé a knihy
Ahoj, zas jednou po dlouhé době přidávám článek, na který jsem si mezi fyzikou a politologií dokázala najít čas. Vzpomněla jsem si, že jsem se ještě nezmiňovala o zatím poslední knize S. Meyerové, tak to musím napravit.
bree
Krátký druhý život Bree Tannerové

Jak si můžete přečíst na obalu, jde o novelu k románu Zatmění, třetímu dílu Twilight ságy. Je to dost dobré vědět, protože bez přinejmenším filmových znalostí Zatmění byste nemuseli všechno pochopit.
Bree Tanner je novorozená upírka, členka Victoriiny armády, kterou má na starosti Victoriin věrný služebník Riley. Bree zná upíří život úplně jinak než Cullenovi. Riley jí i všem ostatním v armádě vštěpil, že sluneční svit je zničí, a proto loví jen v noci, a to nejlépe lidi z nejnižších společenských vrstev, a přes den se skrývají.
Novorození jsou jako utržení ze řetězu a Bree z nich má docela strach. Většinu času tráví schovaná za odpudivým upírem Fredem a ze spolehlivého úkrytu ji vyláká jedině žízeň.
Bree často přemýšlí nad upířími pravidli, ale teprve po spřátelení s Diegem začnou věci zapadat do sebe. Ti dva se snaží spolu přijít na to, v čem a proč jim Riley lže, a chtějí se také dozvědět co nejvíc o své stvořitelce. Blíží se však den, kdy novorození vyjdou do boje proti žlutookým ve Forks.

Oproti ostatním Stepheniiným knihám je tahle opravdu útlá, má asi 190 stran. Není moc hezké začínat číst knihu s myšlenkou, že hlavní hrdinka stejně zemře, ale ty věci, co se událi před Breeiným smutným koncem skutečně stály za zapsání. Kniha se mi moc líbila a musím říct, že Bree mám z trojice hlavních hrdinek Meyerové nejradši (Bella, Bree a Poutnice) a to hlavně proto, že má normální pud sebezáchovy a nechce se mermomocí obětovat pro ostatní.
Tuto knihu bych doporučila zejména milovníkům Twilight ságy, protože si příběh chudinky Bree určitě užijí nejvíc. A věta na závěr? Zajímalo by mě, co se vlastně stalo s Diegem.

Chronova klec

20. září 2010 v 20:58 | Alex |  básničky
Ahoj, ani si nepamatuju, kdy jsem naposledy přidala nějakou básničku, ale dnes přidávám další. Dopsala jsem ji před chvílí, takže je dost aktuální. Možná si to někdo z vás vybaví, ale radši připomenu - básničky jsem schopná psát jenom ve špatné, pochmurné nebo naštvané náladě. Tentokrát to byla ta pochmurná. Všechno se dozvíte v básni (pozn. Chronos je bůh času, FCE jsou zkoušky z anglického jazyka, úroveň B2). Alex

Chronova klec

Je těžké takto žít,
jsem jako lapená v kleci,
snad se mi to zdaří vyjádřit,
co děje se za věci.

Opoždění

12. září 2010 v 19:22 | Alex |  poznámky
Ahoj, lidičky, asi vás trochu zklamu, ale vypadá to, že všechno spojené s blogem bude mít zpoždění. Jak jste si už asi všimli, nový design se nekoná. Sice jsem ho vyrobila, ale prostě se mi nelíbil natolik, abych ho sem dala, takže tady bude ještě chvíli žluto.
Pokud jde o plánovanou kapitolovku o Abby, tak bude taky zpoždění. Jelikož mě škola zbrzdila v psaní, trochu se to protáhne. Ještě něco - už mám název: Všechny barvy lidskosti. Přiznám se, že jsem to nevymyslela já, takže moc děkuju Rosalie7(už si vzpomínáš?).
Včera mě napadl námět na jednorázovku, tak jestli bude čas, napíšu ji a přidám sem. Nic ovšem neslibuju.
Nevím, jak dlouho mi bude trvat, než se trochu vzpamatuju s tím nedostatkem času, tak mějte prosím strpení.
Zakončení je optimistické. Pamatujete, jak jsem v červnu dělala zkoušky z angliny? (viz. článek tady) Tak jsem to udělala a zítra si jdu vyzvednout certifikát!
Mějte se krásně a bojujte se školou a se životem celkově statečně. Vaše Alex

Škola aneb život je zase normální

2. září 2010 v 19:55 | Alex |  o mně
Ahoj, všichni! První dva dny školy jsou za námi a já musím uznat, že se školou se můj život vrátil do starých dobrých kolejích. Zase je zpátky jasný denní režim, bez kterého nepřiměřeně lenoším.
Momentálně jsem strašně šťastná, protože mám konečně angličtinu jako hlavní jazyk! Pro nezasvěcené (neboli pro ty, co tu nebyli, když jsem nastoupila do prváku) - chtěla jsem mít na gymplu kombinaci jazyků angličtina-francouzština, ale dostala jsem němčina-angličtina. Bordel, co? Chtěla jsem jít do druhé jazykové skupiny s kombinací jazyků angličtina-němčina, ale bylo mi řečeno, že už tam je maximum lidí.
Před koncem letošních prázdnin jsem se dozvěděla, že jeden spolužák, právě z oné skupiny aj-nj, neudělal reparát a uvědomila jsem si, jaké to pro mě znamená štěstí. Dnes ráno jsem podala žádost o přeřazení a už tředí hodinu jsem byla mezi angličtináři. Konečně! Teď jsem spokojená a o něco víc věřím tomu, že bych se za rok mohla dostat na překladatelství.
Pokud jde o design, chystám se ho nainstalovat o víkendu, pak na týden odjedu a po návratu asi začne Abby.
Jsem ráda, že jsem si vám mohla vylít své spokojené angličtinářské srdíčko, snad se ze mě nezcvoknete :+P Vaše drahá Alex