Srpen 2010

Konec prázdnin

29. srpna 2010 v 17:38 | Alex |  poznámky
Ahoj lidičky! Nevěděla jsem, jak tento článek pojmenovat, protože to bude takový mišmaš, ale
motejl
myslím, že Konec prázdnin je docela trefné. Za dva dny už nám začne škola! Mám z toho smíšené pocity. Těším se kamarádky a spolužáky a naši pěknou historickou budovu gymnázia, ale když si pomyslím, že už jdu do třeťáku a mám už víc než půlku studia na gymplu za sebou, nejradši bych se vrátila do prváku. Samozřejmě se netěším na učení, ale to asi nikdo.
Se začátkem školního roku souvisí i pár změn na mém blogu, i když nenastanou hned první týden (vlastně asi až ten třetí, protože během toho druhého budu s ostatníma lidma ze třeťáků sportovat na Šumavě).
1. Chystám nový design. Nejhorší ovšem je, že se pořád nějak nemůžu trefit do toho, co bych si představovala. Když už jsme u toho, měla bych dotaz. Jak to mám udělat, aby se mi okraje stránky nehýbaly, když posouvám stránku? Poraďte mi, prosím.
2. Bude kapitolovka o Abbygail Robinsové (viz. ukázka tady)! Tak a je to oficiální. Abych se přiznala, už mám napsaný prolog a část 1. kapitoly, ale nazačnu to přidávat dřív, než budu mít aspoň tak 4 kapitoly, protože ve školním roce moc času na psaní nebude, tak abych stíhala přidávat. Mimochodem, ještě nemám název, ale snad mě něco napadne.

Mějte se krásně a zvládněte návrat do školy ve zdraví! Alex

Kaspinův projev

23. srpna 2010 v 15:42 | Alex |  Malverin - ukázky
Zdravím! V první řadě vám chci poděkovat za úžasné komentáře k Abby. Když jsem viděla, jak se vám to líbí, začala jsem uvažovat, že bych z toho udělala kapitolovku. Mylím, že děje by na to bylo víc než dost, takže možná ... no, ještě uvidíme.
Každopádně, tady je už slibovaná ukázka z Malverinu. Je to z druhého dílu, který zrovna píšu. Jen pro zorientování - Malverin je království, kde je spousta vesnic podřízených králi (ten se v prvním díle hledal a taky našel), jen jedna vesnice krále odmítla. Lidé v této vesnici si říkají jeskynní lidé a vede je dvacetiletý Kaspin. Kdybyste tam něčemu nerozuměli, klidně se ptejte. Přeju pěkné čtení! Alex

Jeskynní lidé žili dostatečně daleko od hradu, takže ani z nejvyšší věže, kde byla umístěná mapa, nebylo vidět, že pod jejich rukama vyrostla kolem jeskyně vesnice. Králi se o tom sice doneslo, ale v žádné ze zpráv nebylo vylýčeno, jak nová vesnice vypadá.
Jelikož pominulo nebezpečí a půda byla opět úrodná, lidé se chtěli z jeskyně přesunout pod modrou oblohu. Kaspin s tímto nápadem souhlasil, takže se všichni pustili do práce. Jak ruční prácí, tak magiemi vzniklo kolem jeskyně asi třicet domů. Žádný z nich neměl zahradu. Všechno obilí, zelenina, ovoce, brambory, luštěniny a květiny se pěstovaly na společných polích za domy. Na loukách se pásly krávy, kozy a ovce. Celé území, které jeskynní lidé zabrali pro své potřeby, si ohraničili dřevěným plotem. Kromě hradeb kolem hradu nebylo dosud žádné území ohraničené. Žádná vesnice si dosud nepostavila kolem svých polí plot, protože vše fungovalo na domluvě a nepočítalo se s tím, že by někdo přišel krást. Ani jeskynní lidé se nebáli zlodějů. Plot kolem jejich území byl spíš symbolický. Dával všem najevo, že obyvatelé této vesnice nechtějí mít nic společného s lidmi, kteří poslouchají krále.
V jeskyni vše zůstalo při starém, jen se tam už nepohybovalo tolik lidí. V malých jeskyňkách zůstala zachována pekárna, prádelna, některé záhony a Kaspin dál vyučoval podle magických knih skupiny vybraných dětí.
Lidé se přestěhovali do svých domků ve vesnici a do jeskyně chodili za prací. Byla jich necelá stovka a všichni odmítli poslušnost novému králi. Byla jen hrstka takových, kteří odmítli z vlastního přesvědčení. Většina zkrátka držela se svým vůdcem a jeho argumenty. Malá skupinka lidí se tak zachovala jen díky stádovému efektu. Nikdo z nich však nebyl k odmítnutí krále přinucen. Kaspin řekl, ať se každý rozhodne podle svého uvážení, ale pokud bude chtít posouchat krále, musí odejít z jeho komunity. Odešli dva lidé a většina z těch, co zůstali, se jim vysmála a oháněla se Kaspinovými výroky.
"Myslíte si, že tam mají zelenější trávu? Kdepak! Ještě před několika měsíci byla všude kolem pustina, jen tady byla celoroční úroda," volali jeden přes druhého. Kaspin nechal ty dva odejít bez jediné poznámky, ale v duchu souhlasil s křičícím davem. Koneckonců to byla jeho slova, která na uprchlíky volali.

Abby, dívka z divočiny

21. srpna 2010 v 18:17 | Alex |  povídky - fantasy
Ahoj všichni! Jsem zase po týdnu zpátky a musím se přiznat, že jsem totální závislačka na blogu. Strašně jste mi všichni chyběli a jsem ráda, že se zase můžu probírat vašimi články a přidávat ty svoje.
Původně jsem dnes chtěla přidat ukázku z Malverinu, ale ještě jsem se úplně nerozhodla, co sem dám, a navíc nemám teď moc času na přepisování, takže pro dnešek je to útržek z jednoho z mých "pracovních nápadů" (prostě z příběhu, který bych někdy v budoucnu chtěla napsat). Jde o to, že lidé jsou přecivilizovaní, ještě před narozením jim rodiče určí, jak budou vypadat, a jsou ve všech směrech dokonalí. Existuje ovšem i rodina, která žije tzv. v divočině. Jméno Abbygail se mi strašně líbí, takže jsem tak hlavní postavu prozatím pojmenovala. Snad se to bude líbit:

Město konečně upadlo do spánku. Světla v oknech zhasla a svítit zůstaly pouze pouliční lampy. Po silnici jezdilo velmi málo aut a chodníky byly naprosto vylidněné.
Střežená tmou a keři se Abby nepozorovaně vkradla do budovy gymnázia. S alarmem si uměla poradit už od dvanácti let, takže pro ni ani tenhle u dveří vzdělávacího ústavu nepředstavoval žádný problém. Vyřadila ho ze hry během několika vteřin.
Když za sebou přivřela těžké dveře, lehkými kroky se rozběhla po schodech dolů přímo ke skříňkám studentů. Všechno z učebnic pro druháky už uměla a nebylo by dobré dlouho zahálet. Potřebovala si pořídit učebnice pro třetí ročník.
Přistoupila k jedné ze skříněk a malým drátkem otevřela zámek. Vůbec nepřemýšlela, kterou skříňku má otevřít, musela něco risknout. Měla štěstí. Kromě pantoflí a bot na běhání byly ve skříňce i učebnice pro třetí ročník.
"Bezva, aspoň to půjde rychle," zaradovala se Abby v duchu a shodila se ze zad batoh. Bez zaváhání ho naládovala knihami a také sešity, které uvnitř našla. Nenamáhala se s opětovným uzavřením skříňky. Student tak jako tak na krádež přijde a otisky prstů, pokud by je někdo náhodou zkoumal, stejně nikomu nepomůžou. Abby oficiálně neexistovala. Její rodiče byli na úřadech zaevidování, ale Abby už ne. Nikdo v tomto přecivilizovaném světě neměl o jejím narození ani potuchy.

Čtení, psaní, jóga

11. srpna 2010 v 12:59 | Alex |  o mně
Ahoj blogeři a blogerky i neblogeři a neblogerky! Jako každé prázdniny je to na blozích jako po vymření. Skoro všichni někam odjeli a článků je méně a méně. Nechce se mi nic moc přidávat, když vím, že sem stejně přijde minimum lidí, ale ozvat bych se měla ;)
Jak napovídá název článku, druhý měsíc prázdnin trávím čtením, psaním a jógou, takže nemůžu ani o ničem jiném napsat.
Právě čtu Miláčka od Guy de Maupassanta. Kdybych to měla číst do školy, určitě by mě to tak nebavilo, ale takhle to není zas až tak špatná knížka. Nejde si nevšimnout, že dřív se v knihách a filmech řešili naprosto obyčejné věci jako v běžném životě, kdežto dnes, když nejde o život, tak to nikoho nezajímá.
Snažím se napsat co nejvíc do Malverinu, protože je mi jasné, že ve školním roce na to zase nebudu mít čas. Jde to pomalu, ale možná to bude tím, že se se vším docela piplám. Mám popsaných cca. 230 stránek A5 a děje mi zbývá ještě strašně moc. Přemýšlela jsem, že bych vám sem šoupla nějakou ukázku, akorát nevím jakou, protože nechci moc prozrazovat pro případ, že by se někdy Malverin octnul v knihkupectvích.
Kromě aktivit na dovolené jsem se celý červenec nehýbala a dost mě to štvalo. Za zhruba půlrok cvičení jógy jsem se docela rozhýbala a jsem ohebnější a teď bych to měla za prázdniny ztratit? Vzala jsem z poličky knížku jógy od babička a dala se do cvičení, každý den asi třičtrvtě hodiny. Je to fajn a vím, že ve školním roce to bude ještě lepší, protože budu víc někam chodit, bude tělák a hlavně jóga, na to už se těším :)
Příští týden vám zmizím za turistikou, tak se tady mějte hezky a užívejte si zbytek prázdnin! Alex

pink

Rhonda Byrne: Tajemství

5. srpna 2010 v 18:23 Spisovatelé a knihy
Ahoj! Nevím, jak vás, ale mě už ty prázdniny docela nudí. Ne že by mi chyběla škola, spíš kámošky a kroužky. Dnešní článek je o úžasné knize plné rad do života. Představuji vám Tajemství:

tajemství
Jako lidé se od ostatních tvorů odlišujeme jedním důležitým znakem - myslíme. Tajemství je v podstatě o tzv. zákonu přitažlivosti, podle kterého k sobě přitahujeme to, na co myslíme. Jestliže jsme v pohodě a myslíme na skvělé věci, budou nás v životě potkávat skvělé věci. Jestli jsme však obklopení bídou a nedokážeme se od ní oprostit ani v myšlenkách, bude s námi bída i do budoucnosti. Takhle to funguje se vším. Se zdravím, lidmi, penězmi...V knize je každé oblasti věnovaná kapitola a obsahuje rady, jak myslet, abychom využívali zákon přitažlivosti ve svůj prospěch.
Kniha Tajemství není psaná jako souvislý příběh, ale obsahuje příběhy mnoha lidí a jejich zkušenosti s tajemstvím. Existuje také film Tajemství, kde je vesměs to samé jako v knize, takže jestli se vám nechce poučky číst, můžete se na ně podívat. Není to výmysl a argumenty v knize a filmu vás o tom přesvědčí.

Snažím se tajemstvím řídit, ale někdy tak jako tak propadnu depce. Co se týče přitahování věcí do života, tak jsem přitáhla možná tak akorát pizzu, i když nevím, jestli to nebyla jen náhoda, že na ni ten den dostala chuť i mamka. Na druhou stranu podle mě náhody neexistují. Všechno je jen promyšlená hra osudu ;)