Leden 2009

Černá kočka

11. ledna 2009 v 11:08 | Alex |  povídky
Ahojky, dávám příběh. Je to momentální výplod mé fantasie, tak se nelekněte. Asi je to trochu o ničem:

" Leonie," šeptám tiše, " Leonie, víš jistě, že tohle je ta zkratka?" Nervózně sebou šiju a tahám kamarádku Leonii za rukáv. vyškubává se mi a naštvaně vykřikuje: " jasně že to vím jistě, jinak bych tudy nešla." Mně se to ale stejně nezdá. Je skoro půlnoc, dávno jsme měly být doma. Místo toho bloumáme mezi starými oprýskanými domy a Leonie mi tvrdí, že jde o zkratku!
" Leonie! Stůj! Musíme se vrátit a jít normální cestou, stejně už přijdeme pozdě," snažím se ji přesvědčit. leonie však vytrvale vrtí hlavou.
" Kdepak, vím jistě, že za touhle odbočkou je lékarna. A kolem lékarny se dostaneme kam? No přece domů, ty hloupá." Krčím rameny a rezignuji.
Jdeme na konec ulice a pak odbočujeme. jenomže za odbočkou žádná lékarna není. No jo, ono tam není totiž vůbec nic.
" To snad není pravda, ztratili jsme se! Jsme na nějakém blbém staveništi a můžeš za to ty! Copak jsem ti neříkala, abychom se vrátily?" křičím na kamarádku. I ona teď vypadá bezradně. Vysvětluje mi, že si byla jistá, kudy jde.
" Musely jsme někde špatně odbočit," říká Leonie a obrací se. jdeme stejnou ulicí v opačním směru. je před námi křižovatka.
" Tady jme šly zleva takže musíme tudy," rozhoduje Leonie. já jsem ale jiného názoru.
" Šly jsme rovně. Určitě," odporuji. V tu chvíli se začínáme hádat. Leonie chce jít vpravo, já rovně a nemůžeme se shodnou. Hádame se jako malé holky, dokud Nevykřiknu poslední větu:
" tak si jdi kudy chceš, já vím, že rovně je to správně. Sbohem!" po těch slovech se dávám do pohybu a nechávám svou kamarádku u prostřed noci samotnou na křižovatce.
Měla jsem pravdu, skutečně jsme šly rovně a já se v pořádku vrátila k našemu činžáku. Ale co Leonie? Vím že mi bylo jedno, kude půjde, ale teď jsem se o ni začala bát. Mobil jsem měla samozřejmě jako naschvál úplně vybitý. pak jsem si řekla, že leonie není úplně blbá a šla jem domů. Rodiče byli dost naštvaní, že jsem nepřišla včas, ale do rána se uklidnili. Šla jsem o patro výš zazvonit u Leonie. otevřela mi její máma a celá překvapená řekla:" Ale domluvili jsme se, že leonie u vás přepí. Co by tedy dělala doma, Stalo se něco?" Rychle jsem řekla, že to měl být jen vtip a celá nervózně vyběhla ještě v domácích pantoflích na ulici. Chtěla jsem najít místo, kde jsem leonii opustila a pak ji zkusit najít. Ale všechno bylo úplně jiné než v noci. Viděla jsem věci, kterých jsem si za tmy vůbec nevšimla a tak jsem se zanedlouho ztratila v ulicích města.
" Můj bože, co teď mám dělat?" říkala jsem si bezradně si prahrabovala rukama vlasy. Najednou jsem ucítila, jako by se mi něco otřelo o nohu. Podívala jsem se dolů a uviděla jsem docela černou kočku. Upírala na mě svítivé oči a naléhavě mňoukala. Trvalo mi to asi deset minut, ale nakonec jsem pochopil , že chce, abych šla za ní. Tak jsem šla a černá kočka mě vedla ulicemi se starými oprýskanými domy do úplně jiné části města. Když už jsem si myslela, že je to k ničemu a chtěla jsem se nějak vymotat pryč, kočka zaběhla za roh jednoho domu a tam jsem objevila leonii, jak se choulí do klubíčka. Černou kočku už jsme si nechaly a rodiče jsme nechaly při tom, že se vlastně nic nestalo.

Diplom pro Armageddona

3. ledna 2009 v 15:19 poznámky
Ahoj, asi jste si všimli, že mi přibylo SB. A taky Armageddon ( www.freedom7.blog.cz) dostane diplom za spřátelení. Tady je:
Snad se bude líbit.