Leden 2008

anketa

20. ledna 2008 v 14:17 Holky od koní

Protože mi tu nenecháváte komentáře, chci sem dát článek podle vašeho gusta abyste to četli. Chcete další díl Holek od koní? Nebo bych mohla psát povídku výhradně pro tento blog - ale musíte ji číst. Můžete si taky vybrat z knížek v seznamu Pokusy o knížku v rubrice o mně. Tak hlasujte a návrhy pište do komentářů. Jo, a o Harrym Potterovi a ni Pobertech psát nebudu, protože jsem Potterovky ani ještě nečetla a kromě filmů o tom nic nevím. Předem díky..Alex

Nakonec

6. ledna 2008 v 17:11 Holky od koní

Jedenáctou kapitolou skončila knížka Holky od koní 1 - Klub. Doufám, že se vám aspoň trochu líbí. Chtěla bych vás poprosit, abyste mi psali komentáře k článkům, které si přečtete. Vyjádřete tak svůj názor na mé články a napište mi i, co se vám nelíbí. Kritika je důležitá.
Budu se snažit co nejdřív zveřejnit druhý díl s názvem Holky od koní 2 - Cesta za štěstím, kde se objevuje nová postava a Lenka, Julie a Eliška s ní zažijí různé příhody.
Taky vám chci říct, že vím, že Holky od koní nejsou žádná pecka. Přesto bych byla moc ráda, kdybyste mi napsali svůj názor. Děkuju. Alex

11. Přehlídka

6. ledna 2008 v 16:59 Holky od koní
11. Přehlídka
Nadešel den přehlídky. Holky od koní vyfasovaly jezdecké úbory: bílé jezdecké kalhoty a modrou košili se znakem stáje - s podkovou, která už opět visela na každých dveřích ve stáji. Všichni měli i našlechtěné holínky. Dívky s dlouhými vlasy si měly učesat culíky. Eliška ne. Měla krátké vlasy, které si gelovala. Jezdci a jezdkyně si nasadili jezdecké čepice, sedli na koně a čekali.
Tom a Mila vjeli do vnitřní jízdárny jako první a předvedli několik kousků. Potom Tom řečnil do mikrofonu.
"Přehlídku zahájí zástupci ze všech oddílů najednou. Přivítejte Podkovy a podkovičky," řekl Tom. Podkovy a podkovičky vjeli do jízdárny. Hlediště bylo plné. Julie viděla spoustu rodičů, včetně těch svých. Zahlédla i Eriku, Kamilu a naštvanou Betty. Lenčin bratr Martin měl
u nohou Fleka. Dívky byly štěstím bez sebe. I koně poznali slavnostní náladu a chovali se vzorně.
Tom dal povel a kruhy se daly do pohybu. Pak se z kruhů staly řady.
Julie se v košili cítila poněkud těsně. Byla zvyklá nosit volná až vytahaná trička. Zato Lenka si libovala. Vždycky toužila mít na sobě jezdecký oblek.
Potom se řady rozpustily a ve středu jízdárny zůstali jen čtyři lidi a dva koně. Marcela přivázala Tomina na lonžovací lano.
"Zvládneš to, věřím ti," zašeptala k Lence.
"Díky," řekla Lenka. Tomin se rozešel. Lenka se chytila sedla nad kohoutkem a čekala až se dá Tomin do klusu. Marcela dala koni povel. Tomin přešel do klusu. Lenka si zvykla za malý okamžik a pustila se sedla. Držela se koleny a lýtky. Pravidelně se houpala v sedle. Střídala lehký a těžký klus. Cítila se skvěle a lidé tleskali.
Zrovna se chtěla opřít o třmeny a zvednout se v sedle, když jí vyklouzla levá noha ze třmene. Musela tedy předstírat, že je na řadě těžký klus. Lenka si vzpomněla, jak trénovali rovnováhu v klusu. Museli se naklánět tak, až se dotkli rukou třmene. Lenka se rozhodla, že tímto způsobem si třmen opět navlékne na nohu. Pak se několikrát otočila do boku. Marcela se na ni nechápavě podívala. Lenka se naklonila do leva a nasadila si třmen.
"Páni, to bylo chytrý," řekla Julie. Eliška souhlasila. Dokonce i Tom se usmál.
Podkovy a podkovičky zakončily své vystoupení a vyjely z vnitřní jízdárny.
"Lenko, to byl úžasný trik," řekla Julie.
"Díky," usmála se Lena. Měla radost ze svého úspěchu.
Dívky odvedly koně do jejich boxů, odsedlaly je, vyhřebelcovaly je a daly jim čerstvé krmení a vodu. Sedlovna i místnost vedle byly teď krásně uklizeny Borisem s Oldou.
Holky od koní viděly Eriku jak vychází z vnitřní jízdárny z části pro diváky a míří do Rikiho boxu.
"Erika má Rikiho určitě moc ráda," řekla Eliška.
"Já mám Amora taky ráda," řekla Julča.
"Ale u Eriky je to jiný," tvrdila Eliška.
"Já ti rozumím," vložila se mezi ně Lena, "Erika tuhle stáj nenáviděla a přestala jezdit. K Rikimu ale přesto tajně chodila. Je to tak?"
"Ano, přesně tak," souhlasila Eliška.
Následující týden dívky vybavovaly klubovnu. Nastěhovaly tam stůl, několik židlí, staré kanape a pár drobností, které nestojí za řeč. Každá z dívek u sebe měla klíč od klubovny.
V sobotu byl opět trénink začátečníků. Erika seděla pyšně na Rikiho hřbetě. Betty byla naštvaná.
"Táta to tady celý koupí a pak uvidíte!" vyhrožovala. Eliška se usmála.
"Nevěřím jí ani slovo," řekla.
"To já jí nevěřím ani nos mezi očima," prohlásila Erika. Tom slíbil, že když se dnes budou dívky snažit, tak je už příště naučí cval.
Klusali v řadě za sebou. Erika na Rikim jela před Betty s Leem. Napadl ji žertík. Otočila se k naštvané Betty a zamlaskala. Leo, zvyklý poslouchat, se rozcválal. Betty se chytila hřívy a přitlačila kolena ke koni.
"Nebudu vůbec sahat na otěže, ten kůň by mě shodil! Sakra, zastavte ho někdo!" ječela Betty. Tom se ani nehnul, jenom řekl:
"Alespoň milionkrát jsem ti říkal, co máš dělat, tak si poraď sama." Alžběta ale ne a ne vzít otěže do rukou.
"Zatáhni otěžemi ty káčo!" volala Lenka. Eliška sedící na Katty se pousmála nad tím, jak Lena Alžbětu oslovila.
Betty poznala, že jestliže nechce Lea řídit nohama, bude muset vzít otěže do rukou. Chytila otěže a docela lehce zastavila. Erika dusila v dlaních smích.
"Tu káču ti nedaruju," prohodila Betty k Lence. Ale nikdo ji nebral vážně, všichni se smáli. Bettyniny divoké jízdy byly vlastně běžné a bez nich by byla ve stáji U Zlaté podkovy nuda. Eriku to bavilo. Nikdo ale zatím netušil, že si Lenka, Julie a Eliška říkají Holky od koní.

10. Zachránkyně

6. ledna 2008 v 16:55 Holky od koní
10. Zachránkyně
Za týden bylo vše jako dřív. Erika se vrátila a jezdila. Olda s Borisem si ve stáji odpykávali svůj trest, ze kterého se Betty díky otci vykroutila. Alžběta stále vyhrožovala, že její otec si celou stáj koupí a že ho všichni budou muset poslouchat. Nikdo ji však nebral vážně.
Policista vezl Holky od koní k chaloupce, která se měla stát jejich klubovnou. Žádná ze tří dívek to tam neměla daleko. Byla to malá chaloupka ze dřeva.
"Pařezová chaloupka," prohodila Lenka. Dívky se zasmály.
Vešly dovnitř. Uvnitř vypadala chaloupka daleko lépe. Čtyři okna a okenice, dveře
z trámů. Obytný prostor velikosti dětského pokoje a schůdky na …. řekněme na půdu. Bylo tu i malé umyvadélko a zavěšená žárovka sloužící jako lustr.
"No, po několika úpravách to bude ono," řekl policista.
"Úpravy? Tohle úpravy nepotřebuje, je to báječná klubovna," řekla nadšená Julie.
"Cože? Vždyť je to zřícenina," nesouhlasil policista.
"Právě takovouhle zříceninu jsem si představovaly," řekla Eliška. Lenka a Julie přikývly.
"Takže je to vaše," řekl policista a podal dívkám bezpečnostní zámek s klíčem.
Dívky se šly pochlubit do stájí U Zlaté podkovy.
"Tome, už máme klubovnu. Je báječná!" hlásily, když narazily na Toma. Ale Tom byl skleslý až smutný.
"Co se děje Tome?" zeptala se Lenka.
"Pozítří je přehlídka a Hana je stále nemocná. Lenko, ty bys to mohla zachránit," řekl Tom.
"Já? A jak?" podivila se Lenka.
"Budeš vystupovat místo Hany. Souhlasíš?" odpověděl Tom. Lenka nevěřila svým uším. Bude vystupovat na přehlídce!
"Jistě, že souhlasím!"
"Tak si jdi osedlat Tomina a můžeme začít s tréninkem," řekl Tom.

V sobotu byl zrušen trénink začátečníků, kvůli poslednímu speciálnímu tréninku. Místo Hany se mezi jezdci objevila Lenka. Vedla si skvěle. Nikdo si nemohl myslet, že včera trénovala poprvé. Když Marcela přivázala Tomina na lonžovací lano, Lenka znejistěla. Tuhle část přehlídky měla ráda ze všeho nejmíň.
"Jen klid. To zvládneš," řekla Marcela Lence. Lena se usmála. Musí si věřit!
Tomin se rozešel. Lenka se chytila sedla nad kohoutkem a připravovala se na klus. Tomin přešel na Marcelin povel do klusu. Lenka střídala lehký a těžký (pracovní) klus. Když si věřila, pustila sedlo a držela se jen nohama. Teď bylo vysedávání mnohem snažší, protože se mohla celou vahou opřít do třmenů, ale zároveň musela dávat pozor, aby nedosedla moc prudce! Koně by to bolelo. Lenka se soustředila na jízdu a nezapomněla se při tom dívat před sebe.
"Tedy, jí to jde," žasla Julie.
"Jo, skoro lítá," souhlasila Eliška.
"Výborně Lenko," chválil ji Tom. Lenka měla radost. Přímo radostí zářila.
"Lenko, to byla nádhera," řekla Eliška kamarádce po tréninku.
"Opravdu?" ptala se Lenka.
"Jasně. Byla jsi skvělá," řekla Elis.
"Lenko," ozvala se Julie, "ještě jsem se ti nestačila omluvit."
"A za co?" divila se Lena.
"Jak jsem mluvila ošklivě o Flekovi. Jsem husa, promiň," řekla Julie. Lenka ji vzala kolem ramen.
"Všechno dobrý," řekla. Eliška chytila Julii kolem ramen z druhé strany a šly.
"Je dobře, že se Erika vrátila," řekla Lenka.
"Jo. Ale Betty postrach zůstala - bohužel," poznamenala Julka.
"Hm. Betty postrach stáje …"
" …od prvního máje. To se rýmuje," smála se Julka.
"Jasně. Lenka skvělá jezdkyně, pochvala ji nemine," řekla Elis.
"Ne," protestovala Lena, "Hana skvělá jezdkyně, pochvala … jak to bylo?"
"Hana skvělá jezdkyně, pochvala ji nemine?"
"Jo," souhlasila Lena.
Dívky bavilo vymýšlet rýmovačky. Za chvíli poskládali celou básničku o oddílu začátečníků ze stájí U Zlaté podkovy.
Betty, postrach stáje,
od prvního máje.
Hana, skvělá jezdkyně,
pochvala ji nemine.
Erika, zmatek v hlavě má,
před Betty domů utíká.
Lenka, věrného psa má,
na všechny se usmívá.
Julie, není žádná fúrie,
dobrou náladu vždycky dolije.
Eliška, usměvavá pampeliška,
ale také dosti bystrá liška.

9.Odhalení

6. ledna 2008 v 16:49 Holky od koní
9. Odhalení


Lenka si na tu velkou akci půjčila od bratra mobil s fotoaparátem, aby mohla pachatele vyfotografovat. Seděla v hledišti vnitřní jízdárny a u nohou měla Fleka. Lenka pozorovala průběh speciálního tréninku a čekala, až si pro Holky od koní přijde paní Carlosová. Před tréninkem se s ní dívky totiž domluvily, aby pro ně uprostřed tréninku přišla a vysvětlily jí, co se chystají podniknout.
Jezdci a jezdkyně klusali v kruzích. Vypadalo to báječně, ale přesto bylo něco špatně.
"Kde je Hana?" zeptal se Tom. Opravdu, kruh byl neúplný, protože v něm chyběl jeden kůň - Gina. Nikdo nevěděl, kde Hana je, tak jí Julie zavolala.
"Má angínu, ale zapomněla nám to včas zavolat," řekla Julie, když ukončila hovor. Tom se chytil za hlavu.
"To snad není možné. Bez Hany je sestava neúplná. Moment! Lenko?"
Jakmile Lenka uslyšela své jméno, trhla sebou.
"Ano?" ozvala se. Než Tom stačil něco říct, vešla do jízdárny Hermína Carlosová.
"Tome, můžu si na chvíli půjčit Elišku, Julii a Lenku?" zeptala se svého syna Toma. Tom pokrčil rameny.
"No dobře."
Dívky vzaly koně i psa a vyšly z jízdárny. Sotva byly venku, paní Carlosová jim dala krátké kázání.
"Nebojte se, my to zvládneme," řekla Elis. Paní Carlosová se usmála a odešla.
Julča si dala ruce v bok.
"Jak to že máš s sebou toho psa?" zlobila se Jula na Lenku.
"Zaprvé, ten pes se jmenuje Flek. Za druhé se nám může hodit," bránila dalmatina Lenka.
"Tak to bych ráda věděla, jak se nám může hodit. Akorát nás prozradí," soptila Julča.
"Tak dost!" zasáhla Elis. "Čeká nás velká akce, tak se nehádejte a radši jděte na svá místa."
Eliška a Julča odstrojily koně, potom se rozmístily. Julča byla v Amorově boxu, Eliška
u vchodových dveří a Lenka s Flekem v sedlovně. Eliška si oblékla bundu. I když byl květen, bylo chladno. Najednou se pootevřely dveře a do stájí U Zlaté podkovy vešel člověk. Eliška zbystřila zrak. Poznala, že ten člověk je dívka s černými vlasy.
Dívka mířila k Rikiho boxu. Eliška jí proběhla za zády. Zaklepala na dvířka od Amorova stání a pak na dveře sedlovny. Julie, Lenka a Flek se přidali k Elišce a plížili se za dívkou.
"To je Erika," zašeptala Lenka.
"Máš pravdu," souhlasila Eliška. Julča mlčky přikývla. Kdo by řekl, že právě Erika se dopustila takových lotrovin.
Erika vešla do stání a právě na tuhle chvíli Holky od koní čekaly. Lenka vytáhla z kapsy provaz a jeden jeho konec připevnila ke klice u Rikova stání. Julča vzala druhý konec provazu a připevnila jej ke klice vedlejšího boxu. Provaz byl sice krátký, ale silný, takže Erika neměla žádnou šanci dostat se ven.
Za chvíli se provaz začal třást, protože se Erika chtěla dostat ven. Lomcovala klikou. Flekovi se to nelíbilo a několikrát štěkl.
"Lenko, ten pes je moc hlučný," zlobila se Julča.
"Ty jsi taky hlučná. Víš, co? Nech už Fleka být," křikla Lenka.
"Nechte toho! Teď musíme přivést Toma," zasáhla Eliška.
"Máš pravdu, pojď Julčo," řekla už klidně Lenča.
Dívky přišly do vnitřní jízdárny.
"Kde máte koně?" ptal se Tom.
"Musely jsme je odsedlat, protože jsme pátraly po tom, kdo provedl ty katastrofy," vysvětlila Lenka. Byla klubem pověřena všechno vysvětlit, protože byla nejchytřejší. Tom se na dívky podíval vyčítavým pohledem.
"Přece jsem vám tu akci zakázal," řekl naštvaně.
"To je pravda, ale paní Carlosová nám tu akci dovolila," řekla Lenka.
"No, dobře. Uspěly jste?" zeptal se konečně Tom.
"Ano, pojďte. Budete se divit," řekla Lenka a vedla všechny účastníky speciálního tréninku k Rikiho stáji.
Provaz se stále chvěl. Kromě toho se z boxu ozývaly hlasy. Byl slyšet Eričin řev, ale také chlapecké hlasy.
"Chudák Riki," řekla jedna malá holčička.
"Ten hlas, to je přece … Erika," řekl Tom.
"Ano, ale nevím čí jsou ty chlapecké hlasy," řekla Eliška.
"Ale do toho boxu šla Erika sama, tak jak by se tam nějací kluci dostali?" divila se Julča.
"To se dá snadno zjistit," řekla Marcela.
"To je pravda, kdo otevře?" zeptal se Tom. Lenka byla nejblíže ke stání vedle Rikiho boxu. Uvolnila provaz. Dveře stáje se nečekaně otevřely a ven vyběhla dívka. Děti se lekly
a ustoupily o krok.
"Kdo mě tam zavřel?" soptila dívka.
"Betty! To je přece Alžběta Bernardová!" žasli všichni.
"Betty, co jsi dělala v tom stání?" zeptal se teď přísný a nazlobený Tom.
"Já věděla, že to praskne. Tak otevřete Rikiho stání a uvidíte co vám k tomu ti tupohlavci řeknou," řekla Betty. Julie, která byla nejblíže Rikiho boxu, uvolnila provaz, jež dosud pevně držela Barbora.
V tom okamžiku se rozlétly dveře, ale místo Eriky z nich vyběhl chlapec.
"Borisi, co tu děláš?" podivila se Julka.
"To je otázka. Ty krávo hnusná!" křičel Boris a skočil po Julii. Zakroutil ji rukou. Tom chtěl Borise skolit na zem, ale najednou ze stání vyběhl Olda, kterého by tam opravdu nikdo nečekal. Marcela vyběhla Julče na pomoc, ale dostala pořádnou ránu od Oldy.
"Vydrž Julčo," vykřikla Lenka a pustila Fleka. Eliška nebyla schopna jediného pohybu. Flek kousl Borisovi do nohavice a škubl. Borisovi podjela noha a upadl na zem. Podobně dopadl Olda.
Potom vylezla z Rikova stání Erika.
"Už je po všem?" zeptala se.
"Ne, je vás tu nějak moc," řekl Tom.

Pak si je všechny čtyři vzal Tom do kanceláře. Ukázalo se, že se Erice po Rikim moc stýskalo, tak za ním přišla, ale Julie, Lenka a Eliška ji v Rikiho stání zavřely. V boxu byli
i Olda s Borisem, kteří tam tropili další lumpárnu. Spolupracovala s nimi Alžběta. Byla právě ve vedlejším stání a dívky ji zavřely také.
"Proč jste to vůbec dělali?" ptal se policejní důstojník, který tam přijel.
"Erika na nás prozradila, že jsme kradli peníze, tak jsme jí to chtěli oplatit. No, a Betty Eriku nesnese, tak se nabídla, že nám pomůže," vyklopil všechno Boris. Před policií měl respekt
a nedovolil by si zatloukat.
Na závěr Tom a policie poděkovali Holkám do koní a zeptali se, co by si přáli za odměnu. Tohle už měly promyšlené.
"Klubovnu," řekly všechny tři najednou.
Policejní důstojník slíbil, že zařídí, aby měly Holky od koní co nejdříve klubovnu.

8. Holky od koní

6. ledna 2008 v 16:44 Holky od koní
8. Holky od koní
Eliška se rozhodla zjistit, proč se Lenka nepřišla podívat na jejich trénink. Šla do obývacího pokoje a usadila se v křesle poblíž telefonu. Zvedla sluchátko a vytočila číslo na Lenčin mobil.
"Prosím," ozvala se Lenka.
"Ahoj Lenko, tady Elis. Proč jsi se nepřišla podívat na náš speciální trénink?" zeptala se Elis.
"Jé, já na to úplně zapomněla. Promiň, ale já jsem byla v útulku," vysvětlovala Lenka. Eliška věděla, že když Lenka nepřišla, je to zrada, ale když byla v útulku, mění to celou situaci.
"Dobře. Už máš psa?" ptala se Eliška.
"Ano. Je úžasný! Je to dalmatin a jmenuje se Flek. Umí aportovat a když potřebuje vyvenčit, zaškrabe packami na dveře. Taky umí trošku stopovat. To je viď?" povídala nadšená Lenka.
"Je to skvělý, Víš, že to vůbec nezní jako kdyby byl z útulku?"
"To proto, že ho tam odložila nóbl rodinka. Měli Fleka pěkně vychovaného, ale pak se jim narodilo mimčo a pes musel do útulku. No, a teď je u nás. Tedy, je hlavně můj. Je to opožděný dárek k mým narozeninám," řekla Lenka.
"Hele Leno, pamatuješ si, jak se Erika při sobotním tréninku rozzuřila?" zeptala se Elis.
"Jasně," odpověděla Lenka.
"Myslím, že Erika jezdit chce a že ji to baví, ale vadí jí Alžběta. Co kdybys vymyslela nějakou pomoc pro Eriku, jak ji dostat zpět?" navrhla Elis.
"Jo, totiž …"
"Tak fajn. Moc díky, zatím ahoj," řekla rychle Eliška, aby se z toho Lenka nemohla vykroutit a zavěsila.
Lenka chtěla ještě něco říct, ale už bylo pozdě,
"Tak teda dík Elis," promluvila na mobil. Do pootevřených dveří nakoukl Flek. Potom vešel do pokoje rozděleného na dvě části závěsem. Jedna polovina patřila Lence, druhá jejímu bratrovi Martinovi. Lenka se s Flekem mazlila, ale jak pomoct Erice, ji nenapadlo.

Na sobotním tréninku opět chyběla Erika a Betty se tvářila vítězoslavně.
"Až se postaráte o koně, přijďte prosím všichni do mě kanceláře," řekl Tom a ukončil tak sobotní trénink.
V Tomově kanceláři bylo kromě oddílu začátečníků několik pokročilých a několik lidí z nejvyššího oddílu.
"Takže k věci. Jistě všichni víte o katastrofách naší stáje. Jestli máte na někoho podezření, řekněte to, Jako zvláštní opatření tu budou namontovány bezpečnostní kamery. Do příštího týdne se pokusím katastrofy nepravit. Chce někdo něco říct?" řekl Tom.
"Ano. Možná vím, kdo za tyhle katastrofy můře," ozval se Boris.
"Kdo?" vyzval ho Tom.
"Erika. Říkala, že tuhle stáj nesnáší, tak by se nebylo čemu divit, kdyby to byla Erika."
Julie, Lenka, Eliška, Marcela a jedna dívka z pokročilých nesouhlasily. Ostatní ano. Včetně Toma.
"Ale mohl to být přeci kdokoli, hlavní dveře jsou ve dne pořád otevřené. Nebo to byl nějaký starší jezdec," bránila Eliška Eriku.
V tom vyskočila Betty.
"Aha, starší jezdec nebo kdokoli. Například můj otec, že? Jasně, když je někdo vzdělaný
a bohatý, je zavržen. Že se nestydíš bránit cikánku!" křičela.
"Dost Betty! To už stačí," okřikla Mila Betty. Lenka kroutila hlavou.
"Tohle dohadování nemá cenu. Lotra je potřeba chytit při činu. Co ty na to Tome?"
"Nejde to. Za prvé nevíme, kde pachatel zasáhne příště. Za druhé, jestliže je to někdo odtud, bude vědět co se chystá a samozřejmě se nenechá chytit. Je mi líto," řekl Tom. Sledování opravdu nemělo smysl, tak Tom sešlost ukončil.

"Myslím, že tvůj nápad není vůbec špatný Lenko," řekla Eliška, když se bavila se svými kamarádkami před stájí U Zlaté podkovy (momentálně bez zlaté podkovy).
"Který nápad máš konkrétně na mysli?" zeptala se Lenka.
"No přeci ten, že se lotr musí chytit při činu," vysvětlila Elis.
"No jo, jenže Tom je proti," opáčila Lenka.
"Počkejte," vmísila se do debaty Julča, "vždyť stáji nešéfuje jen Tom. Je tu ještě Mila a paní Carlosová."
"Skvěle, jestli tomu dobře rozumím, věděla by o té akci jen Mila nebo paní Hermína," řekla Elis.
"Přesně tak," potvrdila Julča, "co kdy bychom se zítra po speciálním tréninku sešly a probrali to s Milou?"
"Jo," ozvalo se jednohlasně. Potom přišla s dalším primovým nápadem Lenka.
"Holky, zítra se na vás opravdu přijdu podívat a hned jak skončíte, vrhneme se do akce."
"Moment, na něco jsme zapomněly. Tyhle katastrofy se dějí, když my máme speciální trénink. To znamená, že bychom měly požádat Milu, aby nás z tréninku nějak omluvila, jestliže chceme toho lotra chytit při činu," řekla Julie.
Za chvíli už dívky věděly, co přesně chtějí udělat.
"Mám geniální nápad," řekla Elis, "založíme si klub."
"Tak jo," souhlasily Lenka s Julou.
"Jak se bude jmenovat?" ptala se Lena.
,,Jezdkyně," navrhla Elis.
"Co třeba Holky od koní?" navrhla Julča.
"Jo," zajásala Lenka.
"Super! Od této chvíle jsem klub Holky od koní."