Jana (17)

23. srpna 2007 v 18:06 | Alex |  povídky
Jana (17)

Jana byla štěstím bez sebe, do Prahy přijede Avril Lavigne a ona bude na jejím koncertě. Dalo jí hodně práce přesvědčit rodiče, aby ji pustli. Rodiče nakonec uznali, že když tam bude s kamarádkou Denisou, které už je osmnáct, mohou ji pustit.
Před vchodem do Sazka areny byla tlačenice. Nějaký muž začal vykřikovat sprostá slova a podkopávat nohy ostatním. Muži v iniformách ho vyvedli.
,,Páni, pořád tomu nemůžu uvěřit. Jsme na koncertě Avril?!" jásala Jana. Denisa se k ní přidala:
,,Je to fakt bomba." Potom už koncert začal. Kapela hrála, Avril zpívala a diváci skákali a jásali. Jani si zpívala písně s Avril.
Najednou všechny reflektory zhasly, Avril se vypnul mikrofon. Diváci začali nesouhlasně pískat. Po krátké chvíli však proud znovu naskočil a koncert pokračoval. Avril právě sklízela ohromný potlesk, když na podium vběhla nějaká žena a křičela:
,,Hoří! Zachraňte se, oheň příjde brzy i sem!" Avril s kapelou na ni civěly, protože jí nerozuměly. Publikum ale rozumělo moc dobře. Všichni začali bezhlavě utíkat a volat o pomoc.
,,Pomoc! Já chci pryč!" bála se Jana. Denisa ji chytila za ruku.
,,Neboj se, dobře to dopadne," uklidňovala svou kamarádku. Sama ale moc klidná nebyla a hlas se jí třásl. Hlavní dveře se otevřely a do sálu sahaly plameny. Jana s Denisou zakřičely. Pak Denisa zahlédla skupinku lidí, kteří utíkali jedním z vedlejších východů.
,,Pojď. Tudy," řekla a táhla k tomu místu Janu. Hbitě se protáhly dveřmi a ocitly se v úzké místnosti, která sloužila jako šatna.
,,No? A kudy teď?" koktala Jana. V tom začala praskat jedna část stropu.
,,Aaaaaaaaaaaaa!!!" křičely. Z horního patra se propadly hořící cvičební nástroje.
,,Pryč!" vykřikla Jana a zaběhla i s Denisou do malé místnosti s nápisem WC.
Dívky se přikrčily pod umyvadly.
,,Deniso, jestli tohle přežijeme, tak myslím udělám i maturitu," zašeptala Jana. Denisa nic neříkala, jen pevně držela Janinu ruku. Čas ubíhal neskutečně pomalu. Dívky slyšely dohořívat cvičební stroje.
,,Je tady někdo? Haló!" ozvalo se z šatny. Někdo je přišel zachránit.
,,Tady, tady jsme," ozvala se Jana a vylezla zpod umyvadla. Na toaletu nakoukl sympatický mladý muž.
,,Jano!" zvolal překvapeně a objal Janu. Jana ho poodstřila.
,,Ale jak to, že mě znáte? Já vás neznám," divila se Jana.
V osvětlení WC to zajiskřilo, pak nastal skrat a osvětlení padalo k zemi.
,,Teď není čas na vysvětlování. Musíš pryč," řekl muž a v pravý čas chytil Janu za ruku a vytáhl ji na chodbu. Osvětlení se zřítilo na zem.
,,Počkej, nevím sice, co jsi zač, ale tam uvnitř zůstala moje ka . . . ááá!" křičela Jana, když v tom se jí k nohám zřítily dveře.
,,Co jsi říkala?" zeptal se mladík.
,,Uvnitř je moje kamarádka, Denisa," opakovala Jana.
,,A sakra," zaklel a pustil se zpět do plamenů a jisker. Jana se třásla. Kde jen toho mladíka viděla? Plameny měla před očima a ten záhadný muž ani Denisa nikde.
Najednou, ani nevěděla, jak se to stalo, ji mladík chytil za ruku a táhl ji pryč. Denisa se držela kolem jeho krku a nohama objímala jeho trup. Mladík si ji nesl jako batůžek.

Pak se Jana ocitla venku, byli tam hasiči, záchranáři a policie. Popálenou a šokovanou Denisu
ihned odvezla sanitka. Potom přišli k Janě její rodiče. Maminka dceru objímala a ptala se, jestli je v pořádku. Tatínek si všiml mladíka.
,,Marek? Vzpomínám si dobře?" zeptal se ho. Mladík příkývl.
,,Ano, to jsem já. Ale Jana si na mě vůbec nepamatuje," řekl Marek.
,,Vysvětlí mi už někdo, o co tu jde?" zeptala se nahlas Jana, která nic nechápala.
,,To nic, pojedeme teď domů a všechno ti vysvětlíme," řekla maminka a usmála se na Janu.
Doma se Jana dozvěděla, že před rokem chodila často na diskotéky, kde se seznámila s barmanem Markem. Za pár dní spolu začali chodit. Byla zrovna zima a janě se v tom mrazu nechtělo domů, tak napsala matce, že přespí u kamarádky. Místo toho byla celou noc u Marka.
Ráno, když šla domů, ji porazilo auto, které dostalo smyk. Jana měla silný otřes mozku a na Marka zapoměla. Dokonce i na noc strávenou s ním. Marek za ní sice přišel, ale otevřeli mu rodiče a řekli mu, že bude lepší, když se s Janou už neuvidí.
,,Domů jsem za tebou už nechodil, ale jinak jsem tě nespustil z očí. Ani nevíš, jak jsem šťastnej, že sis nikoho nenašla!" řekl nakonec Marek. Když Marek dopil kafe, musel odejít. A Jana se bez něj najednou cítila tak prázdná.
,,Jano, volala mi Denisina maminka, zírta můžeš Denisu navštívit," řekla maminka a zmizela v kuchyni.
Následující den navštívila Jana Denisu v nemocnici a všechno jí pověděla.
,,Páni, přízrak minulosti," usmála se Denisa. Jana si prohlížela Denisin popálený obličej. Byl to ošklivý pohled.
,,Možná už Marka nikdy neuvidím," řekla smutně Jana.
,,Že ty ses zamilovala?" hádala Denisa.
,,No a?" zasmála se Jana a znovu se zadívala na Denisin obličej.
,,To už mi zůstane," řekla Denisa a přejela si rukou po tváři.
,,Mně to nevadí, vždycky budeš moje nejlepší kamarádka. Hlavní je, že žiješ," pravila upřímně Jana.
Po třech dnech smutku pozval Marek Janu do kina na romantickou komedii. Koupili si popcorn a colu a při dojemných scénách se drželi za ruce.
Po kině řekla Jana: ,,Takovou skvělou pusu jako v tom filmu mi snad nikdo v životě nedá."
,,Když myslíš," zapochyboval Marek a naklonil se k Janě. Ta pusa od něj byla stoprocentně lepší, než ta ve filmu.
. . . Jana s Markem si o rok později zařídili vlastní byt a Denisa je často navštěvovala.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ElaMi ElaMi | Web | 24. září 2009 v 12:41 | Reagovat

bodaj by všetko vždy skončilo takto šťastne...:)

2 lucrecia lucrecia | Web | 24. června 2010 v 17:15 | Reagovat

krásný příběh

3 fanny19 fanny19 | 19. října 2010 v 18:59 | Reagovat

lepšíš se... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama