Globální oteplování

19. června 2007 v 18:58 |  básničky

Globální oteplování

Toho rána starý medvěd,
s chutí brzičko vstává.
Je to známý bručoun Vševěd,
na kamaráda mává.

Jsou to ti medvědi lední,
jsou jen ledovců králové.
Jejich život není všední,
jsou Antarktidy pánové.

Kamarád však horlivě nemává,
snaží se jen plavat.
Nad hladinu se stěží dostává,
chce S.O.S. volat.

Vševěd podá kamarádovi packu,
kamarád pak nevnímá.
Na probuzení dá mu velkou facku,
pak se na něj podívá.

,,Co se tady děje?"
ptá se Vševěd.
,,K záhubě se spěje,"
poví medvěd.

Tenhle medvěd na ledovci žil,
ledovec roztál.
Pak se medvěd lední ponořil,
hrůzný jev se stal.

Kdyby nebylo Vševěda,
ach jen to ne.
Přišli bychom o medvěda,
ach jen to ne.

Vševěd nepomůže každému,
nemůže být všude.
Pojďme tedy k tématu vážnému,
kde on nebude.

Globální oteplování je problém lidstva,
může za to každý.
Problém je to i vodstva a živočišstva,
problémy budou vždy.

Lidičkové, zkuste pomoct,
šetřete sáčky, třiďte odpad.
Vždyť toho nechceme tak moc,
nepřejte si špatný dopad.

Udělejte si procházku,
auto nechte v garáži.
Nešetřete na lásku,
budete hnedle v ráži.

Dělejte to pro zdraví,
dělejte to pro zemi.
Medvěd Vševěd k vám praví:
,,Nechtějte žít pod zemí."

( třináct let )
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tomisus Tomisus | Web | 23. února 2010 v 16:06 | Reagovat

Panečku.. Hezké ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama